( Rubrika: Archiv pozvánek ) Dubnové pozvánky - Papu Papua a Eva Turnová

Začátkem měsíce zveme na cestovatelskou přednášku - 6. 4. - a na jejím konci na autorské čtení s kytarou - 27. 4. Tomáš Kubeš mezi lidojedy a česká baskytaristka, skladatelka, textařka a překladatelka. Vyberete si?

Tomáš KUBEŠ - PAPU PAPUA - za lidojedy, čtvrtek 6. dubna 2017 - 17,30 hodin v knihovně

Dobrodružná cesta do doby kamenné za posledními lidojedy a obyvateli divoké Papuy Nové Guiney, která má přinést odpověď na jednoduchou otázku: Praktikují různé kmeny Papuy ještě kanibalismus? Během neskutečné cesty navštívíme pralesy, přebrodíme spoustu divokých řek, poznáme stromové lidi i hrůzostrašné bojovníky kmene Huli a další. Východní i západní Papua v jednom. Sopky, korálové moře, nepřístupná místa, lidé z doby kamenné, to všechno je neuvěřitelné dobrodružství bez civilizace.

Tomáš Kubeš (1972) fotograf, novinář a cestovatel. Fotografii se věnuje vášnivě již od dětství stejně jako cestování a poznávání odlišných kultur. Několik let prožil putováním po Africe poznáváním tohoto svého zamilovaného kontinentu. Procestoval také Asii stopem například během půlroční cesty z Vladivostoku do Prahy, nebo při dalších výpravách do Indie, Nepálu... V současnosti fotografuje reportáže pro mnoho časopisů, navštívil více jak 120 zemí světa. Vedle reportážní fotografie se věnuje také portrétu, architektuře, reklamě a humanitární fotografii například pro organizaci Člověk v Tísni. Jeho snímky a články můžete najít v Česku v mnoha časopisech, například Koktejl, Lidé a Země, včetně zahraničních médií. Mezi nejznámější cesty patří "Srdce Afriky" – hledání pygmejů ve Střední Africe, splutí řeky Kongo,  putování s Karavanou velbloudů za solí do Danakhilské pouště v Etiopii, nebo cesta do Jižního Súdánu během probíhající občanské války, přechod hor mezi Senegalem a Guineou, cesta do bývalého Somálska (Somalilandu), návštěva tajemného souostroví Bijágos, a také další výpravy na pomezí Súdánu a Etiopie, kde se ocitl také v zajetí, odkud musel prchnout. V současnosti kromě oblíbené Afriky objevuje také Sibiř.

Papua

Eva Turnová - BE100F (Turnový háj), čtvrtek 27. dubna 2017 v 17,30 hodin

Publicistka Eva Turnová je ženou mnoha profesí. Na jedné straně je redaktorkou časopisu Instinkt a spisovatelkou, jíž vyšly čtyři knihy, a na stranu druhou si také zahrála ve filmu, překládala nebo komponovala hudbu pro film. Současně ještě také vede hudební projekt Eturnity. Proslavila se však nejvíce jako novinářka, neboť její čtyři knihy jsou v podstatě sbírkami krátkých textů, z nichž se některé objevily právě v časopise instinkt. Jedná se o krátké prozaické útvary, které zachycují střípky pisatelčiných vzpomínek. Tato mozaika textů však působí velmi osvěžujícím dojmem. Její knihy pak nesou názvy „Turnový háj“, „Turnový háj 2“ nebo „Turnový háj 3“.

Eva Turnová - o sobě

Vůbec si nevzpomínám, kdy mě hudba poprvé zaujala. Nikdo mi jako malé dívce nijak zvlášť nezpíval a najednou jsem seděla v dětském sboru, kde jsem se ale neslyšela, takže jsem se spíš jen ztotožnila s obrovskou masou dětí na židlích. Bylo to divadlo, jedna holka při zpívání omdlévala a my jsme ji během koncertů vynášeli ven. Svou první kytaru jsem dostala od mámy, která našla na zemi 800 korun a koupila mi takovou spíš hračku. Nedalo se na ni vůbec hrát, což nakonec nevadilo. Druhou kytaru jsem dostala od převozníka, který převážel lidi do Zoo a zpátky, byl to krásný artefakt, s rubínem a želvičkou, jenže převozník se hned ten večer utopil ve Vltavě. Pak jsem chodila na klasiku, ale to mě moc nebavilo, protože jsem musela mít nohu na stupátku a připadala jsem si hloupě.

Pak bylo dlouhé období soukromého „brnkání“, pár let konzervatoře a docela pozdě má první kapela „Odvážná srdce“, která spojovala rockovou hudbu s dechovou sekcí. Naučila jsem se zahrát rychle něco na basu, ale stejně tam byly dvě, takže o nic zásadního nešlo. Když jsem dostala kazetu kapely DG 307, která mi připomněla něco od Johna Calea, přijala jsem nabídku na hraní. Pak jsem odešla a nezávisle na tom začala hrát v The Plastic People Of The Universe, kde jsem dodnes. Paralelně s DG jsem hrála v kapele Zbytky charizmatu. Byl to hodně rychlej punk a nikdo na nás nechodil.

Koncem 90. let přišla skupina Šílenství s Mejlou Hlavsou – pokus o protkání rockové hudby novými technologiemi. Hráli jsme s pomocí ADATu, kde bylo šest stop předtočených samplů. Ve stejné době jsem začala sama sbírat samply a učit se zacházet s hudebním softwarem – od ATARI a jednoduchého sampleru přes Soundforge a Cubase a založila kapelu Eturnity, která do nynějška existovala v podobě projektu mé osoby, občasných hostů a jednoho vydaného cd. Teď jsme čtyři, pracujeme se na dalším cd a chystáme se hrát živě, viz sekce band.

 

Eva Turnová