( Rubrika: regionální osobnosti ) Vlasta Javořická

spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova

* 25. 3. 1890 Studená (o. J. Hradec) - † 1. 8. 1979 Studená (o. J Hradec)

( roz. Marie Barešová, provd. Zezulková)

Narodila se jako třetí dítě v rodině obvodního lékaře. V l. 1896-1904 chodila do místní obecné a měšťanské školy, potom navštěvovala rodinnou školu v Německém (Havlíčkově) Brodě. Provdala se za účetního Satrapovy továrny na masné výrobky ve Studené. Vychovali pět dětí, rodina navíc přijala chlapce po zemřelé příbuzné. R. 1912 se rodina přestěhovala do Tišnova, kde muž usiloval o založení vlastního podniku. Po neúspěchu se 1916 vrátila J. zpátky do Studené. Rodiště opouštěla jen výjimečně: 1965 navštívila USA, 1968 Švýcarsko a Itálii.

     Její prvotinou byla povídka Splněná tužba, která vyšla v r. 1916 v Brněnských ilustrovaných listech. Psala romány pro dospělé i pro mládež, a také veršované pohádky, povídky, legendy i rozsáhlé vesnické kroniky. Snažila se navázat na hodnotnější větev tzv. ženské literatury, hlavně na R. Svobodovou a V. Lužickou. Usilovala o lidovou četbu, byla vnitřně srozuměna s tím, že je autorkou populární četby. Ve svých prózách se obracela k venkovskému čtenáři a ve 20. a 30. letech patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici, ze svých honorářů živila a šatila v této době rodinu. Žila problémy svého kraje pod milovanou horou Javořice (podle níž zvolila i svůj pseudonym, Vlasta - práce pro vlast). V r. 1939 napsala po Mnichovu vlastenecký dopis J. V. Stalinovi, v němž se vyznává ze zklamání, z toho, že bratrské Rusko v této těžké chvíli Československu nepomohlo. Od r. 1945 do r. 1989 vyšly jenom 2 její práce (Na faře 1968, Dva mlýny 1969), po r. 1969 byly její knihy opět vyřazeny z fondů knihoven. Čtenáři jí zůstali věrni a psali jí dopisy, v nichž se dožadovali vydávání jejích děl. Ta začala vycházet až po r. 1989 a zaznamenala velký úspěch. Do r. 2000 vyšly téměř všechny její práce ve velkých nákladech a stále se čtou.

     Pro tradičně naladěného čtenáře je J. realismus vyznávající hodnoty porozumění, moudrosti, křesťanské pokory a lásky stravitelnější než současná mezinárodní podoba populární četby. Její knihy, prodchnuté sentimentem a ušlechtilostí v duchu křesťanské katolické morálky, mají bohatý děj kolem osy, kterou je zamilovaný příběh, figury procházejí četnými konflikty a životními zkouškami. K 20. výročí úmrtí byla dne 1. 8. 1999 na její rodný dům umístěna pamětní deska. Autorem návrhu je Tomáš Tichý ze Studené.

 

D.: Na Veveřím gruntě. 1924; Milostpaní a jiné povídky. 1924; Granáty 1-2. 1926; Dvojí polibek. 1933; Rozdrcené štěstí. 1937; Dva mlýny. 1991; Vyhaslý krb. 1991; Malá, ale naše. 1992; Meze rozorané. 1992; Hřivna zakopaná. 1994; Nezhyne rod. 1995; ad.

L.: Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Díl 1. A-L. Praha 1995. s. 331-332; Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 2. H-L. Praha 1993. s. 478; Javořická, V.: Můj život 1-6, Brno 1999-2000; Vše o Vlastě Javořické. Uspořádal P. K. Novák. Brno 1994, 176 s.; Vašek, B.: Vlasta Javořická a regionální literatura. K 100. výročí narození spisovatelky. DZ 1990, č. 107, s. 8-9; Mocná, D.: Život v „jiné“ literatuře. O Vlastě Javořické. Nedělní Lid. noviny, 2. 4. 1994, s. 5.

 

Citace z: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě : Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Dačice: Městské muzeum a galerie, 2000. 175 s.

Slovník české literatury

Vlasta Javořická - Můj život

Použité štítky

spisovatelka Studená Vlasta Javořická
facebook icon print