( Rubrika: regionální osobnosti ) Vincenc Furch

básník

* 8. 8. 1817 Krasonice (o. Jihlava) - † 5. 1. 1864 Wien (Rakousko)

 

Narodil se v rodině správce želetavského panství Antonína Furcha. Jeho matky Anna, rozená Zvachová, pocházela z měšťanské rodiny v Telči. Vincenc se narodil jako čtvrté dítě svých rodičů v době, kdy jeho otec působil jako správce zámku v Krasonicích. V roce 1820 přesídlila rodina do Telče, kde bydleli v domě na tzv. Malém loubí. F. navštěvoval v letech 1829-1835 gymnázium v Jihlavě a v letech 1835-1837 filozofii v Brně. Zde se pod vlivem F. M. Klácela, Šembery a Sušila přiklonil k české řeči. Přátelil se i s V. B. Nebeským.

     Za prof. Šemberou odchází v roce 1841 do Vídně. V té době mu vycházejí i první české verše. Ve Vídni působil na různých úřednických místech. V roce 1848 se schovával v Telči a na útěku odtud (jenom v trepkách do Veselíčka u Přerova) si uhnal vleklou plicní chorobu. V té době prožil i nešťastnou lásku k dceři veselíčského správce Meissnera. Po návratu do Vídně pokračoval v kariéře úředníka s pravidelným služebním postupem (1850 účetní revident ministerstva obchodu, 1852 oficiál při ústřední komunikační účtárně, 1855 dvorní koncipista při Nejvyšším úřadě kontrolním, 1862 účetní rada ústřední účtárny komunikačních ústavů). V roce 1858 u něj následkem plicní choroby propukla vleklá hrtanová choroba a v roce 1860 témeř pozbyl hlasu. Pravidelně zajížděl na prázdninové pobyty do Telče (naposledy v roce 1862). Na počátku roku 1864 zemřel na ochrnutí plic tuberkulózního či karcinogenního původu. Byl pohřben ve Vídni, v roce 1928 byly jeho ostatky přeneseny na hřbitov v Telči.

     Jeho básnická tvorba byla ovlivněna pozdním klasicismem a romantismem (zejména Máchou, Čelakovským, německými romantiky, Byronem a Mickiewiczem). Byl prvním z českých básníků, který užil ve svých básních gazel. Ve čtyřicátých letech vydává sbírky pod totožným názvem Básně (1843 s oddíly Plané růže a Rozličné básně, v roce 1844 s oddíly Písně a Rozličné básně). V roce 1845 vyšly Písně hostýnské s vlivem národní poezie, v roce 1848 Písně velehradské s reflexí revolučních událostí tohoto roku a - pod vlivem Mikšíčkovým - s veršovanými pověstmi. V roce 1848 vydal ještě sbírku Barvy a zvuky, v roce 1850 Písně a balady z války uherské. Je autorem „moravské sloky” národní hymny, která byla poprvé zpívána ve Vídni 27. března 1847, kde ji veřejnosti představil operní pěvec A. Ander.

     Stejně jako v osobním životě zažil mnohá zklamání i jako umělec. Po počátečním relativním úspěchu ve čtyřicátých letech, kdy mu vyšly jeho sbírky básní tiskem, po roce 1850 již knižně nepublikoval. Z jeho díla se dostalo jistého ocenění pouze některým jeho milostným básním, které editor výboru z F. poezie básník A. Bartušek označuje jako „nejkrásnější milostné básně na prahu novodobé české poezie”.

 

D.: Básně Vincenta Furcha. I-II, Olomouc 1843 a 1844; Barvy a zvuky. Vídeň 1848; Písně a balady z války uherské. Praha 1850; Poslední boje baltických Slovanů. b. l. Vybrané básně. Praha 1917; Plná luna. Blok, Brno 1974.

L.: Hýsek, M.: Literární Morava v letech 1849-1885. Praha 1911; Svoboda, K.: Poznámky o životě a díle V. Furcha. In: Vybrané básně. Praha 1918; Pernica, B.: Písemnictví na západní Moravě. Přerov, b. l., s. 40, 42; Pavelka, J. Pozůstalost básníka Vincence Furcha. sborník Vysočina, I, Praha 1946, s. 46-48; Bartušek, A.: Nechejte si vavřín!. In: Furch, Vincent: Plná luna. s. 88-121, Blok, Brno 1947; Lexikon české literatury. Praha 1985, 1. A-G, s. 776-777; Klang, M. Š.: Básník probuzenecké Moravy, Jiskra, 1960; Zapomýnaný básník, DZ, č. 72/1994, s. 15.

 

Citace z: Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě : Dačicko, Jemnicko, Slavonicko, Telčsko. Dačice: Městské muzeum a galerie, 2000. 175 s.

Toulky českou minulostí

Zapomenutý básník

Použité štítky

básník Krasonice telč Vincenc Furch
facebook icon print